A zase to Borneo: Zelená poušť.

8. března 2013 v 8:21 | BioAuri |  Co nás pálí
Jedním z největších balvanů, který dnes tíží bedra ekologům a ochranářům, je problém palmy olejné na Borneu. Abych uvedla situaci: Borneo se odedávna pyšnilo nádherným pralesem s jednou z největších biodiverzit, zahrnující i spoustu endemitů. Velmi často se zde nacházejí nové, nikdy dříve nepoznané druhy a mnohé z nich už bohužel ani nepoznáme (nebo jsme nestihli poznat Zamračený)... Prales se rozprostíral na celé ploše ostrova, ale vlivem drastického rozšíření zěmědělství, konkrétně pěstováním palmy olejné, pralesa stále ubývá (viz. obrázek níže).


Bohužel zrovna na Borneu jsou vcelku ideální podmínky pro pěstování palmy olejné a po jejích produktech, respektive po jejím oleji (dost nehodnotném, neprospívá zdraví a do roku 2015 budou muset mít v EU všechny výrobky obsahující palmový olej jasné označení, aby spotřebitel věděl, co si to kupuje za s*ačku Nerozhodný) je velká poptávka. No a právě aby bylo místo pro palmu, kácí se tuny pralesa. Když palmy rostou, čerpají všechny živiny z půdy, dokud ji naprosto nevyždímají. Její úživnost klesá, až se vyčerpá úplně a zbyde jen smutný obrázek krajiny bez života. Následující fotky ukazují průběh před a po: les, jeho vykácení, strojovitost vysazené palmy a jak vypadá krajina, kde se palma už dopěstovala.






V dnešním příspěvku vám chci ukázat český dokument Zelená poušť, v hlavní roli se Stanislavem Lhotou (před pár lety nám přednášel na Ostravské, kdybych se už tehdy trochu víc zajímala a nebyla to pro mě novinka, asi bych mu padla k nohám a líbala je za vše, co dělá Smějící se), který rozebírá jednak problematiku zdejších domorodců: velké korporace jim před očima kradou jejich vlastní půdu, jenže korupce je zde tak velká, že se těžko lidé ubrání, plus je to dáno i mentalitou. Lidé tu nepřemýšlejí, co bude zítra a že by měli mít třeba nějaké zásoby na horší časy (to je povaha spíš severněji položených Evropanů, kteří jsou zvyklí i na zimu a dny, kdy se příroda nezelná), takže když za nimi přijde člověk, který jim poví, že jim na poli vypěstují skvělou olejovou palmu a že jakmile z ní půjdou zisky, dostanou svůj podíl, domordoci kývnou a po letech mají jen oči pro pláč, když zjistí, že jim nikdo rozhodně žádné peníze nedá a navíc už ani nemají svou půdu, kterou dědili po generacích.
Druhak rozebírá problematiku biodiverzity: zaměstnanci plantáží mají přikázáno zabíjet všechna zvířata, která se na palmových polích objeví. Nejčastěji jde o orangutany, na něž už kvůli vykácení deštného lesa nezbývá dostatek potravy, proto se živí výhonky mladých palem a těžce za to pykají. Jen tak pro představu: orangutani patří k nejpomaleji se rozmnožujícím savcům. Matky se starají o mládě do věku osmi let a teprve potom jej mohou opustit a počít znovu. Navíc mládě, které je staré jen několik roků a jeho matka je zabita, se už nikdy nevrátí do volné přírody, poněvadž ho už nikdo nenaučí, jak má v lese žít.
A v neposlední řadě je zde už zmiňovaný problém s půdou: zdravý deštný les má správnou retenční schopnost, tedy schopnost zadržování vody. S pěstováním palmy ubývá nejen živin, ale také důležité podzemní vody, domorodce čím dál více trápí povodně, protože už neexistuje žádný les, který by vodu zadržel. Lidé skáčí z extrému do extrému: buď je takové sucho, že jim hyne a usychá úroda, nebo je to naopak zaplaví. Dále biopaliva... ta rozhodně nejsou pohonem budoucnosti právě kvůli neúrodnosti půdy a postupným odčerpáním veškerých živin z půdy vlivem pěstování olejové palmy. A nakonec toxický odpad z továren na zpracování palmového oleje. Ten odtéká do místních řek a doslova je zabíjí. Lidé, kteří jsou odkázání na tyto řeky, jelikož jiný přísun vody není, se v nich musejí koupat a pít z nich, jenže mají posledních několik let problémy s vyrážkami a svěděním, které tu nikdy dříve nebyly. Na březích se válí mrtvá těla ryb, jež byly otráveny chemickými hnojivy, která spláchla dešťová voda z polí, takže tradičním rybolovem otcové své rodiny již neuživí. A takhle se na sebe nabalují další a další problémy opět jen kvůli "rychlým prachům" z olejové palmy. Nezbývá než věřit, že Borneo nedopadne jak evropská Sicílie, která před mnoha staletími byla zalesněná, ale kvůli dřevu se lesy vykácely a z ostrova se stala převážně holá, pálivá pustina.

Co s tím můžeme udělat my sami? To nejmenší a nejjednodušší je vyhýbání se produktům obsahující palmový olej. Když klesne jeho poptávka, klesne i jeho produkce. Nebo alespoň v to všichni můžeme doufat... A nyní už slibovaný dokument Zelená poušť. Mrkající


Jen tak mimochodem: film se dá stáhnout na uložto nebo jej můžete vidět nyní v Brně v rámci VeganFestu. Nejbližší datum promítání je pondělí 11.3. v 18:00 v prostorách restaurace Vegalite.


 


Komentáře

1 NightMist15 NightMist15 | E-mail | 15. března 2015 v 16:51 | Reagovat

Je bezvadný, že se konečně našel nějakej člověk, komu problémy typu palmový olej nejsou ukradený. Jinak, super článek! :) začnu tvýmu webu dělat reklamu ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama