Zprávy z Indonésie: dým nad Singapurem.

8. července 2013 v 17:44 | BioAuri |  Co nás pálí
Následující text mi dnes dorazil do emailové schránky a považuji ho za dosti alarmující, proto bych jej ráda dostala do většího povědomí zveřejněním na blogu. Nejednou jsem na této stránce zmiňovala situaci kolem Indonésie a problematiku s olejovou palmou (velký článek ZDE). Situace se však dále vyhrocuje a ničení prostředí ostrovů začíná silně a bezprostředně doléhat i na jejich obyvatele. Autorem zprávy je samotný Stanislav Lhota, kterému se můžete sami ozvat, budete-li o níže zmíněném tématu chtít vědět více. Kontaktní email je stanlhota.indo@gmail.com.

"Nemám moc rád cestovatelské zprávy o tom, že jsme dorazili z místa A do místa B a v místě A bylo slunečno, zatímco v místě B padaly kroupy. Tentokrát ale udělám vyjímku, protože můj letošní let do Indonésie za zprávu stojí. Počínaje mezipřistáním v Singapuru, kde byla mlha. Ta by tu ale být neměla, jsme v tropické Asii a navíc během poměrně suchého období a teploty ve městě během dne rychle vystoupí nad 30 stupňů, takže případná mlha nemá šanci se ve vzduchu udržet. Ve chvíli, kdy se kdesi vpředu letadla otevřely dveře a někteří spolucestující si rázem začali stěžovat na pronikající smrad, došlo mi, že vidím úkaz, o kterém jsem slýchal už mnoho let, ale který jsem si doteď pořadně
nedoved představit - dým nad Singapurem. Dým nad Singapurem není ani mlha, ani smog. Dokonce ani nepochází ze
Singapuru. Suchý monzun ho sem přináší ze stovky kilometrů vzdálených indonéských provincií na Sumatře a Kalimantanu, kde v době klimatických oscilací známych jako El Niňo vysychají rašelinné pralesy a lidé je začínají vypalovat. Někdy kvůli zakládání malých políček, ale v mnohem větším rozsahu kvůli zakládání obrovských plantáží olejné palmy nebo akácií (pro potřeby papírenského průmyslu). Požáry se pak vymyklají kontrole a šíří se na ploše desítek tisích hektarů. Protože vrstva organické hmoty v rašeliništi dosahuje mocnosti nekolika metrů, někdy i desítek metrů, požár hoří jak nad zemí, tak i pod zemí a nedá se uhasit. Nezbývá než čekat na déšť. Monzunové větry, vanoucí v době
sucha vanou od jihozápadu, odnášejí s sebou kouř z centrálního Kalimantanu a Sumatry směrem na Malajský poloostrov a na Singapur. Viditelnost v okolí singapurského letiště byla jen pár set metrů. Jak jsme vystoupili do letištní haly, byl už smrad spáleniny citit naprosto zřetelně a kouřový opar byl i unvitř haly. Dým nad Singapurem byl hlavním tématem hovorů většiny spolucestujících, jak jsem je slyšel kolem. Noviny, které si pasažéři z letadla odnášeli, ukazovaly
na titulních stránkách satelitní snímky indomalajského souostroví, pokrytého souvislým bílým mrakem. Po velmi rychlém přestupu (během kterého letištní služba samozřejmně nestihla z letadla do letadla premistit můj batoh, takže v Singapuru zůstal) pokračuju malým letounem přes celý Kalimantan do Balikpapanu. Čekal jsem, že budu fotit krajinu pod sebou, tak jako při předchozích letech, ale to byl bláhový omyl. Jak ukazovaly už ty obrázky v novinách, singapurský dým zdaleka neležel jen nad Singapurem. Byla to jen pár set metrů vysoká vrstva, ze které letadlo rychle proniklo do
míst, kde bylo krásně slunečno, jen s jemnými obláčky nad námi - ale pod námi bílo od obzoru k obzoru. Kouř byl všude, nad pevninou i nad mořem. Celé dvě obrovské indonéské provincie, Západní a Centrální Kalimantan, byly celé schované pod souvislým bílým závojem. Letěli jsme nad ním víc než hodinu. Z oparu vystoupil teprve hřeben pohoří, který značil hranice provincie Východní Kalimantan. Pak už se opar rychle vytratil a uvolnil výhled nejprve na zelesněné odlehlé svahy, ale vzápětí i na žlutočerveně zjizvenou krajinu v místech, kde se zakládají nové plantáže olejné palmy. Pak ještě smutný výhled na expandující hnědouhelné doly a na továrny na zpracování palmového oleje, které likvidují mangrovy v Balikpapanském zálivu, a byl jsem v cíli cesty.
V Balikpapanu nás od doutnajících rašeliništ v Centrálním Kalimantanu izoluje směr větru, i tak tu ale o "singapurském dýmu" slyším několikrát denně - z televize, rádia, novin, z rozhovorů mezi lidmi. Singapurská vláda osočuje Indonésii z ohrožování života ve městě, vzniká tu zárodek mezinárodního konfliktu, až nakonec indonéské ministerstvo životního prostředí začalo s vyšetřováním několika desítek korporací, které jsou ze zakládání požárů zodpovědné. Většina z nich jsou plantáže olejnych palem nebo akácií. Nakonec za viníky ministerstvo označilo 8 korporací, dvě z nich jsou zahraniční
společnosti operující v Indonésii - ale registrované v Singapuru...
"




Zdroj obrázků: Stanislav Lhota, zachycují kouř na letišti a v oblacích nad Centrálním Kalimantanem.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama